Doporučuji:
_____________________________________________________________________________


Blogový příběh: Kanibalka

12. června 2010 v 15:33 | Zdebra |  Skládáme příběh
Od podzimu 2008 jste měli možnost se podílet v jednom článku na psaní příběhu. Nyní nadešel čas, abyste si celek mohli přečíst.

UPOZORNĚNÍ: Pro silné povahy


BYL JEDNOU JEDEN osamocený strom jménem Dub. Stál na samotě u lesa a pozoroval auta, projíždějící kolem po děravé silnici. Najednou si všiml malinké zasazené Lípy, která se mu zalíbila. Měl jistotu, že tam zůstane nějaký jeho nástupce, až bude poražen.

Druhý den ráno se tam objevila koza, která se pásla a hnojila zeminu pod sebou. Strom přemýšlel jak se asi jmenuje a posléze se jí na to zeptal. Odpověděla "Jmenuji se Líza a mám velký hlad!" Lípa se polekala a bála se, protože Líza se chystala okusovat její lístky na větvičce u země. Řekla jí proto "Nech mě, nebo na tebe pošlu včely!". Naštěstí Lízu uviděl její pán a tak ji zavřel do chlívka a ošetřil lípu.

Večer koza tajně utekla ze stáje a šla za Lípou. Staly se z nich kamarádky a často po nocích rozebíraly všechno možné. Jednou ale šel i kozel, který se do Lípy pustil a Líza začala strašně moc mečet a to probudilo pána, který kozla zahnal do chlíva a další den kolem Lípy udělal ohrádku. Lípa se hned cítila v bezpečí. Moc se jí ohrádka líbila a kozel byl naštvaný. Trucoval a nechtěl nechat pána vyházet hnůj. Jednou se pán naštval a praštil kozla lopatou po hlavě. Ten od té doby byl hodný a pomalu nevěděl o světě.

Jednou si pán usmyslel, že nějaké kozy prodá, ale na trhu se nenašel žádný kupec. Byl smutný, protože mu už docházely všechny peníze. Rozhodl se, že nabídne kozla majitelům koz, aby si kozy měly s kým popovídat a s kým laškovat (8-)). Kozel byl chvíli zklamaný, ale potom udělal svou práci a pán byl spokojenej, že mu kozlík vydělává a v okolí bylo hodně statkářů, kteří chtěli kůzlátka, ale jinde nenašli jiného kozla. Ti byli také spokojení.

Za půl roku si pán mohl dovolit opravit dům. Poté zaplatil manželce plastickou operaci prsů, aby byla spokojená a ona se mu za to odvděčila fackou, protože je to nevratná investice. Pan z toho byl smutný a tak jí vykopl z usedlosti. Díky předmanželské smlouvě mu zůstalo vše, včetně kozlíka. Mnoho lidí v okolí mu záviděli, že má tak šikovného kozlíka. Manželka se mu chtěla pomstít za to, že ji vykopl a tak vymyslela pomstu.

Jednoho dne jel pán s kozlíkem na výstavu a tak se  vloupala na s tatek a přidala kozlíkovi něco do žrádla. Vloupala se také do domu a odnesla si pár svých kousků oblečení a erotických pomůcek a hraček. Další den, když kozlík sežral otrávené krmení, padl na zem a ani se nehnul. Pán byl velice smutný a šel mu vykopat hrobeček. Když se pro kozlíka vrátil, kozlík stál a usmíval se. Pán měl radost, že žije, ale pořád nemohl uvěřit, co se vlastně stalo. Určitě v tom měl prsty někdo, kdo se mu snaží nějak ublížit. Stále uvažoval o tom, kdo by to mohl být, ale nikdo ho nenapadl. Všichni se k němu chovali pěkně. Najednou mu to začalo být podezřelé, že se všichni tak chovají. Napadlo ho, že mu závidí.

Rozhodl se, že se trochu uskromní a tak nechal zbourat jednu stodolu, prodal nepotřebnou techniku a omezil se pouze na chov koz. Už jsi myslel, že je to vyřešené, pak ale přišlo pár stížností od sousedů, že je tam hlučno. Rozhodl se, že je bude ingnorovat a bourání dokončí i tak. Nikdo si na OÚ stěžovat nešel, tudíž dále probíhalo vše bez problémů. Vlastně ne úplně.

Jednou se tam objevil starosta a chtěl si všechno prohlédnout, jestli je všechno vpořádku. Přece nikdo nemůže jen tak bourat stodolu. Starosta se šel podívat na místo a zdálo se to vpořádku. Sedlák ho pozval na oběd. Starosta se najedl a unavil se. Sedlák mu nabídl pokoj jeho manželky. Když vešli do pokoje, všude byla samá krev. Všechno jim bylo divné a starosta jel za sedlákovou ženou. Doma nebyla, tak počkal, až se vrátí. Když se večer vrátila z práce (pracovala v jednom nočním podniku, pokytujícím takové služby, ehm...), byla už velice unavená, a tak poslala starostu pryč a slíbila mu, že se zítra staví za ním v radnici.

Další den přišla na radnici. Starosta se zrovna vrátil ze statku a ukázal jí fotky jejího pokoje. Lekla se a úplně zčervenala. Starosta chtěl vysvětlení, ale ona předstírala, že o ničem neví. Nakonec z ní vylezlo, že podřezává lidem krky a dělá z těch lidi klobásky a prodává je na černém trhu a že ty klobásky jdou pěkně na dračku a že ona si každý den dá taky a starosta řekl, že si jednu takovou klobásku taky koupil a s hrůzou v očích se podíval na klobásku na stole, ale žena řekla že může být v klidu, protože tahle klobása je ze žáby, kterou našla přejetou na silnici.

Starosta se rychle obrátil a odešel domů, kde mu stále bylo špatně. Zrovna jeho žena přišla ze supermarketu, kde nakoupila. "Koupila jsem takové pěkné klobásky, ty se ti budou líbit." řekla žena a starosta na ni zakřičel, že nechce vidět žádnou klobásu. Žena nechápavě koukala a poté uklidila nákup do lednice. Starosta šel na rande se záchodovou mísou. To odpoledne k nim přišel místostarosta, který obdržel od starosty mail s informacemi o sedlákově ženě a klobásách. Rozhodli se, že bude ve městě zakázáno jíst klobásy. Potom pomysleli na to, že by místo klobás mohlo být něco jinýho, tak zakázali jíst všechno maso.

Další den na úřadě ale starosta, místostarosta a všichni ostatní dostali chuť na nějakej pořádně propečenej biftek. Ale protože zakázali jíst maso, seděli jen na úřadě a kručelo jim v břiše. Říkali si, že to byl fakt blbej nápad a vymýšleli, co udělat se sedlákovou ženou. Rozhodli se, že ji v sobotu na náměstí popraví. Od neděle zákaz nebude platit. Doufali, že žádného idiota nenapadne udělat z lidí jakýkoliv masný výrobek, ale jednoho dne se vrátila ona tehdy brutálně popravená sedlákova žena a začala zabíjet lidi znovu. Jen s tím rozdílem, že teď už masné výrobky z nich neprodávala, ale měla je jen pro vlastní potřebu.

Byla totiž kanibalka a uspokojovaly ji vraždy. Nejčastěji vraždila mladé a naivní lidi, jež si mysleli, že právě fotí pro prestižní časopis. Udělala to vždy chytře, a to tak, že si založila fiktivní fotoagenturu, vyvěsila v okolí letáky a nachytala spoustu lidí na lákavou nabídku. Ovšem v "ateliéru" se pak odehrálo něco zcela jiného, než focení...

Sice tam měla připraven fotoaparát, ale nejdříve svým obětem řekla, že se jí líbí fotky se zavřenýma očima. Oběti zavřely oči a ona pár pohyby z foťáku vytvořila motorovou pilu. Pak následovalo pár výkřiků a létání lidských orgánů a údů kolem. Bylo to něco strašného, ale jí to dodávalo sílu. Cítila se potom všemocná a jako pán světa. K výrobě jitrnic ale došla až když začala mít z toho všeho hlad a nechtěla jít do obchodu, aby ji nepoznali ti, co u něho sedávají, byl tam starý chlap který měl oči a uši všude a tak jí chtěl znásilnit, protože byl silně napitý, což se jí hodilo a proto ho odvedla k sobě do ateliéru a spáchala další masakr.

Akt vraždy ovšem nebyl to nejhorší... Následné porcování a zpracování bylo horší. Došly špejle k jitrnicím a žena zrovna neměla čas jet koupit nové, tak vytáhla pár třísek z podlahy. Přotim se ale při vyndavání té zákeřné třísky zuby, omylem kousla do prstu a s hrůzným zjištěním si uvědomila, že při snědení celé své ruky, si sama sobě velmi chutná ...

Od té doby se na zpracovávání lidského masa vykašlala a vyšla do světa najít nějaký jiný lehčí způsob obživy. Živila se jako prostitutka, hajzlbába, učitelka, ale nakonec zůstala u prostitutky.Jednou tak šla pomalu z města a na ní vyskočil psychopat a chtěl jí ukázat světlo, které vidí jen on a mu podobní - svědci Jehovovi - a tak vytáhla nůž a řekla, že jestli nepřestane kecat ty jeho žvásty, tak ho podřízne.

Svědek hned roztáhl svou náruč a se slovy "Nechť tě provází ruka Boží" jí naběhl na nůž... osmkrát. Původně to tak nechtěla. Jen mu chtěla pohrozit, aby ji přestal otravovat. Jenže to dopadlo jinak. Zjistila, že že navíc už ani její styl vražedění není co býval a tak si šla do lesa hodit mašli...

V lese potkala svého milence a řekla si, že ještě jednu výjimku udělat může, tak ho zabila a snědla. Najednou se jakoby vzpamatovala a svých činů litovala. Cítila, jakoby do ní předtím někdo vstoupil.

Co naplat i přes to, že svých činů lituje, už je nevrátí, no a tak si šla konečně hodit mašli, tu šla kolem hodná babička, která se jí pověsila na nohy, aby zkrátila její utrpení. A tak končí náš příběh... a nebo ne?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hate | Web | 12. června 2010 v 18:32 | Reagovat

Tak to je drsný... až moc :D

2 Evelin | Web | 12. června 2010 v 19:35 | Reagovat

ke konci se to vážně pěkně rozjede... "hodná babička, co se jí pověsila na nohy" :D

3 Dark-Angel | Web | 13. června 2010 v 11:13 | Reagovat

Tak ta babička je drsná

4 Evilly | Web | 14. června 2010 v 12:42 | Reagovat

Děkuju, můj nápad na motivy Náhlovského :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama