Out of the Dark Tour - výlet do Prahy - část první

3. října 2011 v 1:30 | Zdebra |  Zážitky
A nastal říjen - měsíc koncertů. Loni to tak také bylo, ale pouze poloviční, protože jsem jela na Tarju a na Tarju. Letos na 4 koncerty a jeden se právě v sobotu konal v Praze v KC Zahrada na Chodově.

(konečně se mi taky jednou povedl pořádnej úvod)



V noci před odjezdem jsem nemohla usnout. Spala jsem zhruba tři hodiny. Unavená jsem nebyla, zatím nebylo z čeho. Vzůru jsem byla už v pět, abych stihla autobus v půl osmé ráno. Po překročení sedmé hodiny jsem netrpělivě začala chodit po baráku sem a tam. Na dvoře se objevil Macík a motal se mi pod glády. Ještě, že jsem šla opatrně. Pak mě nechtěl pustit a nebo chtěl jít se mnou. Nevím, která možnost by byla horší, jestli tam nejet nebo ho vzít, aby ohluchnul.

Na zastávku jsem přišla dřív, než přijel autobus. Cesta se hrozně moc vlekla. Byla snad delší než do Brna. U kolejí jsme čekali, až přejede vlak. Jela jen lokomotiva... čekali jsme několik minut... Takže bylo jisté, že vlak v 8:01 nestihnu. Nevadí, 8:18 jsem stihla. Před vlakem jsem potkala učitelku, která mě měla z němčiny.

V Brně na mě čekala Verča. Šly jsme ihned koupit skupinovou jízdenku pro dvě osoby a pak se vydaly do obchodu něco si koupit. Původně jsem chtěla tatranky, ale ty jsem našla, až jsme vycházely ven. Nevadí, jabko to jistí. Na nádraží nás čekala informace, že vlak má 15 minut zpoždění. Pomalu jsme šly na nástupiště, kde jsme se po nějaké chvíli dozvěděly z rozhlasu, že vlak přijede na kolej 1. Podívala jsem se pro jistotu na ceduli k té koleji a byl tam Hamburg (kdybychom usnuly a vzbudily se v Hamburku, byly bychom blíže Finsku). Když začal nějaký vlak skřípat (nebo jak ten nepříjemný zvuk při brždění nazvat), pronesla jsem "Ať z toho koncertu taky něco máme...". Překvapilo nás, že vagón, do kterého jsme vlezly, byl téměř prázdný. Usadily jsme se a brzy se všechno kolem dalo do pohybu. Ne, to se jen rozjel vlak.

Cesta byla taková, jako většinou bývá. A když jsou to dva finofilové, tak jsme za okny sledovaly břízy. K počítání naštěstí nedošlo. Dokonce jsem si i představovala vodu místo polí (a louky a pole místo vody? to ne). Pak na začátku Prahy volal rambo, který prý nemá kredit (ale volá pořád), který na nás čeká na nástupišti č. 1. Pomalu jsme si začaly chystat věci, než vlak zaparkuje. Kochala jsem se Prahou a některá místa jsem si pamatovala z cesty do Německa a z Německa. Dokonce jsem si pamatovala nějaké zábradlí.

A vlak zastavil. Vylezly jsme a... hrrrrrrrrr. Plno lidí, plno zmatků, kličkování, spěch. Ale my jsme si našly místo na odpočinek a porozhlédnutí. Nejprve jsme šly pro ramba. Z nástupiště na nástupiště jsme ještě trefily a ramba hned našly. A co myslíte? Měl lístek? Neměl. Myslím vstupenku na koncert. Ale ani na MHD neměl. Pak jsme se vrátily na třetí nástupiště, kde jsme se měly sejít s Petrem. Ten se tam hned objevil a vydali jsme se koupit si jízdenky. Pro jistotu jsme si s Verčou koupily denní.

http://a1.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash4/s720x720/300963_2105898535577_1488951726_31840768_115100463_n.jpg

Vydali jsme se ven. Chtěla jsem vidět Prašnou bránu, u které se fotila Tarja (dodatek: dnes jsem se podívala na tu fotku a nějak to nesedí, jsou tam jiné pouliční lampy, takže buď je to jinde nebo je to úplně jinde nebo se to za těch 7 let, co ta fotka byla vyfocená, změnilo a nebo se ta brána otáčí dokola). Pak jsme šli na Václavák a Petr si skočil do práce. Následovala návštěva Bontonlandu, kde jsem si koupila Meredead od Leaves' Eyes (běda, jestli na koncertě bude levnější! :D) a baterky do foťáku.

A následovalo to, na co jsem se nejvíc těšila. Tedy v rámci procházky po Praze. Vltava, Vltavička moje oblíbená. A labutě, které jsem nikdy neměla tu čest si vyfotit. Tak se mi splnil další fotosen. Tentokrát jsem se ve focení krotila oproti Budějovicím. Na rohlík, který jsem plánovala pro labutě, jsem bohužel zapomněla. Za to jsem míň fotila (i když to vypadalo, že ne, ale kdybych je krmila, tak bych fotila víc).

Cestou kolem Vltavy jsme potkali parník, který jsem si musela vyfotit. Šli jsme kolem Národního divadla, až jsme se dostali ke Karlovu mostu. Horko v kombinaci s tím množstvím lidí mi nebylo příjemné. Ale chtěla jsem se tam podívat. Zpátky jsme raději jeli tramvají, i když... mačkání se ve skleníku vyjde na stejno jako chůze v davu. Bohužel jsem se dívala na jinou stranu, tak jsem neviděla Finskou ambasádu. Tak snad příště. Jeli jsme na metro a metrem jsme už jeli na Chodov. A o tom až příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lawiane | Web | 6. října 2011 v 22:07 | Reagovat

škoda, že si nazahlédla ambasádu :D visí tam vlajka, i norská a nějaká asijská.

2 Zdebra | Web | 7. října 2011 v 14:04 | Reagovat

[1]: jo, škoda. Tak příště. Určitě bude ještě příležitostí...

3 Endaria | Web | 16. října 2011 v 20:11 | Reagovat

Jak vypadá ta fotka Tarja a Prašná brána? Jako rozený pražák poznám, jestli je to fakt Prašá brána, nebo ne:) A navíc jí chci vidět:D

4 Zdebra | Web | 16. října 2011 v 23:56 | Reagovat

[3]: http://nd05.jxs.cz/529/540/e0b658785f_80674697_o2.jpg takhle. Ale asi je to ve vedlejší ulici, než jsme byli. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Doporučuji:
_____________________________________________________________________________