Přečtené knihy (leden – únor 2014)

19. února 2014 v 19:42 | Zdebra |  Čtenářský koutek
Zdravím,
po dlouhé době jsem se konečně odhodlala něco napsat. Úvody mi nikdy nešly, tak snad to nikoho neodradí od čtení. A zase jsem se zasekla. Původně jsem si řekla, že bych se mohla pochlubit, co jsem letos stihla přečíst, ale ten úvodní odstavec přece nemůže být jen na jeden řádek a pak perex. A nebo jsem mohla dát cca ten jeden řádek a pak začít nový odstavec s první knížkou a dát perex. Jen nevím, jestli zas nebudu k těm knížkám stručná. Někdy v létě jsem se zaregistrovala na Databázi knih, tak si tam zaznamenávám, co čtu, co jsem přečetla, co se chystám číst. Je to něco jako čsfd.cz. Kdyby tam někdo měl profil, a chtěl by si mě přidat do přátel (nebo jak to nazvat), mou přezdívku zná...



J. R. R. Tolkien - Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

To jsem si šla do knihkupectví před Vánocemi, v den, kdy jsem šla do kina, zahlídla jsem knížku, a hned jsem si ji koupila. Nemusím popisovat, o čem to je. Můžu to srovnat s filmem. Samozřejmě kniha je lepší, ale kvůli filmu jsem si představovala postavy z filmu. Vůbec tam nebyl Legolas, který ve filmu byl. Nebo aspoň tam nebyl zmíněn. Být tam mohl třeba jen elf. Je to spíš pohádka, což mi nevadí. Pohádky jsem měla vždycky ráda. A jsou tam i vtipné momenty. Některé se i shodují s filmem. Např. zmínka o golfu. Když jsem došla do části, kde skončil druhej film, zbývalo už jen pár desítek stránek. Asi tak pětina, šestina knihy. Tak jsem zvědavá, co do toho pokračování narvou.
Začala jsem číst 21. prosince a dočetla jsem to 17. ledna.

John Steinback - Pohár zlata

Jednou v létě nebo na podzim jsem si zašla do knihovny číst (protože jsem neměla zaplacenej roční poplatek, abych ušetřila) a před pár lety jsem si přečetla knížku "O myších a lidech", tak jsem si řekla, že si od něj přečtu něco dalšího. Pohár zlata mi padl do oka, tak jsem si přečetla první část první kapitoly.
Je to o mladíkovi Henrym, který žil na vesnici s rodiči. Jednoho dne k nim na návštěvu přišel starý Merlin (pojmenován podle legendárního Merlina) a vyprávěl jim o cestování, jak byl v Indii. Henry najednou zatoužil cestovat do Indie, tak se odhodlal a po pár dnech se vydal na cestu. V přístavišti narazí v hospodě na námořníka, který ho s sebou vezme na loď, ale má to jeden háček - na konci plavby se Henry dozvěděl, že ho vzali jen proto, aby ho prodali do otroctví. Naštěstí Henry nemusel pracovat na plantážích, ale měl dělat společníka starému majiteli plantáží. Každý večer si spolu četli, naučil Henryho hodně jazyků, aby si mohl přečíst všechny knihy, co měl starý pán v knihovně. Henry totiž zatoužil být bukanýrem (pirátem). Stál si za svým snem. Starý pán si Henryho tak oblíbil, že se z něj stal správce plantáží a považoval ho za svého syna. Henry si uměl vybudovat svou autoritu před všemi otroky. Nakonec, když vypršela smlouva, kterou podepsal, se se starým pánem rozloučil a vzal si s sebou nastřádané peníze, a vydal se za svým snem. Jak to dopadlo, to neprozradím.
Četla jsem od 17. ledna do 24. ledna.

Mika Waltari - Dohra

Pokračování knihy "Cizinec přichází", jenže to jsem neměla tu čest v knihovně potkat (ale momentálně už to mám půjčené), tak jsem se musela spokojit s pokračováním. Nedělá mi problém číst knihy na přeskáčku.
Asi nemá smysl prozrazovat, o čem to je, když je to pokračování. To by pak trochu mohl být spoiler na předchozí knihu.
Četla jsem od 24. ledna do 2. února.

Arto Salminen - Teorie sraček

Další finský autor. V roce 2010 mi tuto knihu doporučila Lawiane, ale v knihovně ji neměli. Tak jsem se letos podívala do databáze, jestli tam náhodou není, a ejhle! Byla tam. A našla jsem ji pak hned na první pokus. Teorie sraček je jeden z možných úhlů pohledu na dnešní společnost. Tahle věta je výstižná, ale nechtělo se mi věřit, že by v Helsinkách byly nějaké čtvrti plné gangů a feťáků. Je to čtivé, ale je tam dost vulgarismů.
Četla jsem od 3. do 7. února.

G. R. R. Martin - Hra o Trůny 1

Je malá pravděpodobnost tuhle ságu potkat v knihovně, tak jsem se musela spokojit s pdf. Začala jsem číst už v létě, když jsem dočetla 50 odstínů... A dočetla jsem to 8. února. Hned se mi objasnilo něco, co mi v seriálu nebylo jasné. Ale zase bez seriálu bych se asi neorientovala v postavách. Asi není potřeba se o tom víc rozepisovat, když je to tak známé. A můžete si o tom přečíst na spoustě stránkách.

Arto Paasilinna - Šťastný muž

Poslední autorova přeložená kniha do češtiny (snad ještě budou i další knihy přeloženy). V češtině je od něj 10 přeložených knih (které jsem všechny už přečetla), v angličtině podle wiki jen pouhé dvě! A to je škoda.
Šťastný muž je podle skutečnosti. Inženýr Jaatinen přijíždí do Kuusmäki stavět most. Vedení obce a místnímu faráři se ale moc nezamlouvá, tak Jaatinena dostanou do několik průšvihů. Nakonec se mu vše obrátí v dobré. Není nouze o vtipné scénky. Když jsem se u toho smála, hned jsem si vzpomněla, jak Mr Bean cestoval vlakem s rozesmátým čtenářem.
Četla jsem od 7. do 11. února.

Paulo Coelho - U řeky Piedra jsem usedla a plakala

Regál s jeho knížkama v knihovně je věčně prázdný, tak jsem si tentokrát vybrala knihu ve formátu .pdb. To se čte hned líp než v pdf.
Je to hodně o duchovnu, jak je u autora většinou zvykem, ale má to zajímavý děj.
Četla jsem od 8. do 12. února (ale už jsem předtím někdy v létě stihla přečíst kolem 20 - 30 stránek).

Karel Hynek Mácha - Máj

Byl čas na nějakou tu povinnou četbu. Ve škoel jsem totiž neměla čas na čtení, když jsem se musela učit. A taky člověk potřebuje nějakej ten čas na odpočinek, aby byl psychicky v pohodě. Ve škole se toho načetlo až až, tak doma si obyčejný student raději odpočine u hudby, filmu, seriálu.
Čtení mi zabralo jen pár hodin. Četla jsem v pdf, 12. února.

G. R. R. Martin - Ledový drak

Když už neměli "Hru o trůny", tak jsem si půjčila aspoň tuhle pohádku, kterou jsem stihla přečíst asi během hodiny, dvou před spaním.
Příběh vypráví o holčičce, která se jmenuje Adara, a už od narození je chladná. Málokdy se usměje. Většinou se usmívá v zimě, kdy si ráda staví ledové hrady a setkává se s ledovým drakem. Normální člověk nepřežije dotek ledového draka, ale Adara je jiná. Když jí bylo sedm, v zemi probíhala bitva. Jednoho dne, kdy Adařin strýc přiletěl na královském drakovi radil svému bratrovi (Adařinu otci), aby odcestovali na jih. Jelikož zbyl jen jeden drak, museli vybrat nejlehčí osobu - Adaru. Ale té se to nelíbilo, tak utekla. Nakonec se setkala s ledovým drakem, proletěla se na něm. Jak dopadli ohniví draci, a co všechno se změnilo v životě Adary se dočtete v knížce.
Bonusem jsou pěkné ilustrace.
Přečetla jsem 12. února.

Jo Nesbø - Doktor Proktor a prdicí prášek

Knihy tohoto autora vidím často v knihkupectví, tak jsem si řekla, že je na čase si od něj něco přečíst. Pro začátek jsem si vybrala tuhle dětskou knížku. Už název je vtipný, ale samotná kniha je vtipnější. Něco se může i člověk dozvědět - např. 17. května je v Norsku státní svátek. To si dobře zapamatuju, když 17. května 2011 jsem byla na Tarje v Německu. Ale to už odbočuju.
Malinký kluk Bulík se se svou rodinou přistěhuje do ulice, kde žije Líza. První den se spolu dají do řeči a později se setkají i ve třídě, kam chodí ještě dva tlustí kluci, kterých se každý bojí. Ještě předtím se Bulík seznámí se svým sousedem doktorem Proktorem, který vynalézá různé prášky, které mají různý účinek. Společně i s Lízou se věnují prdicímu prášku. Jaké jsou jeho účinky se dozvíte v knize. Určitě se zasmějete.
Četla jsem v pdf, ale bylo to hezky úhledně zformátované a zarovnané do bloku, tak se to četlo dobře. A rozesmívaly mě vtipné ilustrace.
Začala jsem číst 13. února a dočetla následující den.

To je zatím vše. Momentálně čtu knížku "Kocour Bob" (kocour je fešák!) od Jamese Bowena v knižní podobě, a "Stařec a Moře" od Hemingwaye v .pdb formátu. A občas si přečtu nějakou tu část z naskenované knížky "Jste introvert?". Vedle postele mám pěknou hromádku půjčených knih, tak se mi aspoň dobře usíná. A musím hned založit novou rubriku!

A co vy? Četli jste některou ze zmíněných knih? Plánujete nějakou z nich přečíst? A máte nějaké další tipy na četbu?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Usylmä | Web | 22. února 2014 v 16:07 | Reagovat

No perkele, tady vidím samé známe knihy! :D Tu Teorii sraček si taky musím půjčit, úplně jsi mě na ní navnadila :D
Pravda pravdoucí, Hra o trůny je klasika. Já teď čtu druhý díl v angličtině, dá se to totiž sehnat o něco levněji (nebo alespoň dalo,když jsem se po tom před časem dívala) než ty české, takže je to dobrá alternativa pro lidi s nedostatkem financí :D
Arto Paasilinna je taky moc fajný spisovatel. Šťastný muž a Autobus sebevrahů byly jediné 2 knihy od něj, které jsem přečetla na "první zátah". Ten jeho černý humor stojí za to. :-)
Jinak moc pěkná kniha od Coelha je i Brida, nevím, jestli jsi jí četla. Kdyžtak vřele doporučuji :-)

2 Zdebra | 22. února 2014 v 17:21 | Reagovat

[1]: Nevím, jestli bych to zvládla v angličtině, ale zase ty názvy jsou lepší. Nebo třeba mi zní líp Jon Snow než Sníh.
Jo, Bridu mám v plánu. Všechno od něj si chci přečíst.

3 vivienne | Web | 23. února 2014 v 10:46 | Reagovat

Přiznám se, že z výše zmíněných jsem přečtetla jen dvě, Hobita a Máj. Ale zase jsi mě inspirovala k další četbě. Opravdu nechci vidět seznam knih k přečtení ...

4 Liitokala | Web | 23. února 2014 v 12:33 | Reagovat

Od Waltariho jsem nedávno četla Město smutku a radosti, skvěle se to četlo.
Arto Paasilinna má skvělé knihy. A na Teorii sraček se taky chystám :-)

5 Zdebra | 23. února 2014 v 13:53 | Reagovat

[3]: Taky nechci vidět svůj seznam. :D

[4]: Město smutku a radosti jsem taky četla, ale už je to asi dva roky zpátky.

6 Anička | Web | 6. března 2014 v 21:43 | Reagovat

Jsi fakt dobrá, tolik knížek za necelé dva měsíce! Je vidět, že asi nemáš zkouškový :-D A nebo žes ho měla rychle za sebou ;-)

7 Zdebra | Web | 7. března 2014 v 15:28 | Reagovat

[6]: nebo že už nejsem student

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Doporučuji:
_____________________________________________________________________________