Doporučuji:
_____________________________________________________________________________


Powerwolf a Battle Beast ve Zlíně

20. února 2016 v 18:12 | Zdebra |  Zážitky
Když jsem se dozvěděla, že ve Zlíně s Powerwolf bude finská skupina Battle Beast, zaradovala jsem se. Kdybych v ten moment byla doma, určitě bych vyskočila tak vysoko, že bych proletěla stropem a střechou. Hned jsem si zarezervovala lístek a odpoledne jsem si jej vyzvedla. A aby toho nebylo málo, koncert se konal den po Sabaton.





Z Brna jsem dojela do Vyškova, tam jsem hodinu počkala na bus a doma jsem byla tři hodiny, abych zas jela do Vyškova, kde jsem hodinu čekala na bus do Zlína. Zašla jsem si do kauflandu, abych si nakoupila banány. Čekání uteklo a autobus už přijel a já jsem se nemohla dočkat, až budu zase ve Zlíně. Cestou jsem trošku pospávala. Od Kroměříže jsem se kochala okolím a krajinou. V Kvasicích jsem si všimla nějakého parku. Tam bych si někdy mohla udělat výlet. Cesta z Otrokovic byla dlouhá. Jako vždy. Cestou na nádraží jsem z busu u MoR café zahlídla dvě osoby, tak mě napadlo, jestli to není Kristýna s kamarádkou.

Z busu jsem šla do vegetariánské restaurace, která jako jediná ze zlínských vege restaurací je v sobotu otevřená. Dala jsem si zeleninu a kuskus. Moc tam toho ne výběr nebylo, ale to stačí. Pak jsem pomalu šla k hotelu. Bylo teplo, tak jsem šla pomalu. Jinak ani nechodím. Trefila jsem tam. V hotelu na recepci jsem potkala Kristýnu. Pravděpodobně to u MoR café byly ony, ale šly jinou cestou. Z pokoje jsem měla výhled na zavřenej Vegetbar! To mě teda hrozně potěšilo, že je zavřeno. Šla jsem k MoR café, kde jsem zjistila, že v sobotu není otevřeno, tak jsem nešla dovnitř. Zašla jsem do obchodního centra, ale tam bylo horko, tak jsem šla pryč. Udělala jsem si procházku. Nejdřív jsem se kochala pohledem na řeku. Pak jsem šla kolem kostela a kolem Kongresového centra. Zjistila jsem, že Obchodní dům je zavřenej, takže i Billa je zavřená. Podchodem jsem šla směrem k nádraží a potkala jsem nekuřáckou restauraci, tak jsem tam šla. Dala jsem si hranolky a čaj. Hranolky byly domácí! Čaj byl horký, tak jsem tam byla dlouho. Byl tam docela hluk. A pak že prej do nekuřácké restaurace nikdo nebude chodit...

Do MoR café jsem ještě nešla, tak jsem si zašla do obchodního centra. V kauflandu jsem si koupila vodu a pak u jednoho stánku kešu natural. Zašla jsem do kavárny a dala jsem si nealko pivo. Za chvíli okolo šla Kristýna s kamarádkou, že jdou do MoR café. Když jsem pak dopila, šla jsem pomalu tam. Venku nikdo nebyl, tak jsem zkusila jít dovnitř a už tam u dveří stáli lidi. Na to nejsem zvyklá, když jsem tam nikdy o víkendu nebyla. Šly jsme si pak stoupnout k druhým dveřím, kde se pak začal stavět stánek. Když prodávající dala na stolek podpiskarty, všichni jsme na to hleděli a pak nám řekla, že jestli chceme, můžeme si vzít. Hned to bylo pryč. Později jsem zaslechla finštinu, když se začal plnit stánek Battle Beast. Čekání nebylo tak hrozné jak někde před halou. Dostali jsme modrou pásku. Někteří měli ještě žluté pásky ze Sabaton. Tak jsem byla ráda, že je nás víc, co jdeme na dva koncerty po sobě. Ale lákal mě i ten další, co měli Powerwolf další den v MoR café. Poprvé jsem využila šatnu.

Když se otevřely dveře, dav vběhl dovnitř, takže jsem poprvé v MoR café nebyla v první řadě. Nevadí, aspoň mě nebude bolet za krkem a nemusím se tak dívat nahoru. Byla jsem nějak ve druhé, třetí. Tašku jsem si dala před zábradlí na stoleček a foťák do kapsy. Čekání uběhlo a už před osmou se na pódiu objevili Battle Beast. Byli super. Ale setlist krátkej a nezahráli Show Me How To Die, což byla první písnička, co jsem od nich slyšela v roce 2011 ve finském rádiu Rock. A teď mě štve, že jsem nebyla loni na Sabaton a na Metalfestu. A taky mě mrzelo, že jsem nebyla v roce 2012 na NW v Praze, to tam ještě byly obě skupiny s předchozíma zpěvačkama. Ale pak jsem si vzpomněla, jaké bylo ten den horko, tak bych nechtěla čekat před halou. V prosinci to čekání ale bylo fajn. Doufám, že Battle Beast budou na MoRu.

Setlist Battle Beast

  1. Let It Roar
  2. I Want the World… and Everything in It
  3. Out on the Streets
  4. Touch in the Night
  5. Fight, Kill, Die
  6. Black Ninja
  7. Iron Hand
  8. Enter the Metal World
  9. Out of Control
Fotek moc nemám, ale z druhé řady to hned vypadá líp než z první. Videa jsem ani nezkoušela, když vím, jak mi to v MOR café vždycky chrčelo.

Po Battle Beast jsem šla dozadu. Dala jsem si pivo a pak jsem si u stánku všimla Noory. Někdo s ní zrovna mluvil, tak jsem počkala a pak se s ní vyfotila. Během koncertu Powerwolf bylo na plátně jejich DVD z MoRu a světla i zvuk k němu seděly, tak to bylo zajímavé. Když jsem chtěla jít do sálu, tak tam bylo plno, že jsem tam radši ani moc nechodila. A už ve dveřích sálalo horko jak ze saunu. Ale rozhodně je tam lepší vzduch než na Chmelnici.

Většinu česu koncertu Powerwolf jsem byla ve dveřích nebo jsem se procházale dokola mezi samýma kuřákama, takže jsem pak hrozně smrděla. Dala jsem si ještě jedno pivo, abych "utlumila čich". Když jsem byla na záchodě, tak jsem zaslechla, jak nějaká holka, když tam přišla, říká: "Konečně vzduch!". Jo, většinou to na záchodech smrdí, ale tam je aspoň vzduch a dýchatelno. Koncert se blížil ke konci a nějaká holka tam omdlela, tak ju vedli ze sálu, aby si sedla. Nevím, jestli je dobré zrovna to zakouřené prostředí. Záchod by možná byla lepší volba. Napila se a bylo jí líp. Hned se mi vybavily všechny školní nevolnosti.

Po koncertě jsem šla do sálu, abych nemusela být mezi kuřákama. Na plátně už bylo zas DVD z MoRu 2015. V MoR café se vytvořila dlouhá fronta na pivo. Já jsem si nedala. Sedly jsme si ke stolu. Pak jsem si pivo dala. A pak jsem měla škytavku! Trvala hodinu. Když jsme odcházely, u Tourbusu byli zrovna Powerwolf, ale já jsem tam s tou škytavkou radši nešla. Ale byl by to vtipnej moment. Kdyby to byla Tarja, tak bych tam samozřejmě šla. A třeba by ta škytavka odešla. Ale bylo by zajímavé, kdyby Tarja někdy dostala na koncertě škytavku. Celou cestu na hotel jsem škytala. I na recepci. Pak jsme se na chodbě rozloučily a já jsem se nemohla dočkat, až sním banán. Nejdřív jsem ale zašla na záchod. Pak jsem i dala banán a škytavka byla pryč. Podívala jsem se, co dávají v televizi. Nic tam nebylo. Osprchovala jsem se, ať nemusím furt čuchat ten smrad z kuřáků a šla jsem si lehnout. Usnula jsem hned.

Ráno jsem posnídala jabko, uklidila si po sobě a šla. Oblečení hrozně smrdělo, že jsem si radši nechala obrovské tričko, ve kterým jsem spala. Vlastně ne. Spala jsem v tílku, ale přes to jsem si ráno dala tričko. V tričku už snad ani spát neumím. A v cizím prostředí si dám aspoň to tílko. Vlezla jsem na chodbu a tam to smrdělo jak v nějakým baru. Potkala jsem pár metalistů. Odevzdala jsem klíče a šla. V jídelně zrovna Kristýna a Bára snídaly, tak jsem jim zamávala.

Šla jsem ještě do Kauflandu, abych si koupila nějakou šťávu a banány. Ty včerejší jsem všechny snědla během pobytu ve Zlíně, ale o tom jsem nepsala. U MOR café už stáli dva metalisti a čekali na koncert. Záviděla jsem jim. Ale nemusím být na všech koncertech. Říká osoba, co jezdí na každej Tarjin koncert v okolí. Pocit štěstí je pro mě důležitej. Kdybych nikam nejezdila, měla bych sice víc peněz, ale duševně bych byla chudá a asi bych tu už ani nebyla. Při cestování se cítím líp než doma. Nebo teda líp než tam, kde bydlím. Doma se cítím na jiných místech. Ve Zlíně a v Olomouci. Cesta utíkala. Jelo se druhou stranou Zlína, tak jsem se kochala krásnou kopcovitou krajinou. Myslela jsem si, že bus pojede kolem Zoo, ale nejel. Ale jelo se nějakým náměstím, co jsem si vybavila, když jsme tam byli ve druhé třídě. Myslím, že to bylo ono. Tam jsem si někde koupila puzzle s mourovatou kočkou. Ale už nevím, kde je. Nalepila jsem si je na karton, ale už dlouho jsem je neviděla. A na nějakým trávníku jsme svačili. Chleba s máslem... to bych dnes nesnědla. Stačí, když to jen cítím a už mi je z toho zle. Přede mnou nějaká paní jedla chleba s máslem a šunkou! To byl hnus, jak to smrdělo. Mám čich jak nějakej pes. Za chvilku můžu hledat lidi podle čichu jak Karkulka v Once Upon a Time. :D

Ve Vyškově jsem si šla dát veganskou pizzu z celozrnné mouky, ale ještě ju neměli, že až za čtvrt hodiny, tak jsem si šla do kauflandu koupit šťávu. Pomalu. Koupila jsem i jabka, ale ty jsem si nechala dom. Zašla jsem si na záchod. Venku jsem se napila šťávy a ještě chvilku čekala. Pizza byla čerstvá, ale nechutnala mi tolik jako když tam leží už nějakou hodinu. :D Času jsem ještě měla dost. Mohla jsem jet ze Zlína do Olomouce a podívat se do Kocourkova, ale když už jsem přišla na nádraží, zrovna tam stál bus, takže jsem si nemusela zjišťovat, co mi kdy jede.

Fotky ještě nemám připravené. Jak nemám dost místa, tak je to těžké, když je nechávám po paměťovkách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vivienne | Web | 28. února 2016 v 10:06 | Reagovat

pěkné koncertové povídání :)

2 Darkness ღ | Web | 5. března 2016 v 16:15 | Reagovat

Já bych strašně ráda takhle jezdila po koncertech, ale nemám s kým a hlavně se konají na místech, která mám zrovna z ruky :/

3 Sheilene | Web | 5. března 2016 v 18:02 | Reagovat

Hrozně ráda bych viděla naživo skupiny jako je Powerwolf, Skillet, Three Days Grace, Black Veil Brides, atd. Ale problém je, že to je ve městech, kam to mám daleko a chtělo by to i někoho do party. :/ Snad to jednou vyjde. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama