101 cílů - edit - duben 2018

1. května 2018 v 10:10 | Zdebra |  101 cílů za 1001 dní
Nejspíš jste zaznamenali článek s výzvou 101 cílů za 1001 dní, ale možná jste nezaznamenali dodatky, které k tomu skoro každý den píšu. A v jednom z těch dodatků jsem se rozhodla, že to raději rozdělím na články po jednotlivých měsících, ať je to přehlednější, jinak by byl ten článek moc dlouhý, a to by se nikomu nechtělo číst. Pod seznam cílů pak dávám jen odkazy na předchozí měsíce a dodatky za aktuální měsíc, které pak přesunu do nového článku.
Edit - 1. 4. 2018: 3 kliky. Dočetla jsem knížku v angličtině. Emma od Jane Austen. Zjednodušená verze. Četlo se to dobře, ale ztrácela jsem se trochu ve jménech a nejspíš si přečtu originál, protože to byla asi trochu osekaná verze. Nejspíš se na zjednodušené knížky vykašlu. Přečtu si je pouze v případě, že originálu nebudu rozumět. Takže přečteno... 16 knih. Málo.
Uf, podařilo se mi za březen dodržet pravidlo 4 článků měsíčně.

Edit - 2. 4. 2018: Cíl č. 60 se blíží k cíli. Už mi zbývají jen tři díly Esmeraldy. Dnes je předposlední, zítra poslední díl.

Edit - 3. 4. 2018: Psala jsem v minulých shrnutích datum slovem nebo číslem? Hm, číslem. Nevím, proč jsem najednou začala psát slovem. Tak to přepíšu, ať je to jednotné. Hm, téma týdne je "Krok do neznáma". Každá nová sekunda je krok do neznáma.
Dnes jsem okopávala a hrabala se v hlíně. A už nám leze pažitka.
Zbývají mi dva díly Esmeraldy.

Edit - 4. 4. 2018: 5 kliků. Konec Esmeraldy - splněn cíl č. 60. :( Mám sice radost, že jsem splnila další cíl, ale Esmeralda mi bude chybět. :D Jo, kdybych se dívala na TV Relax, tak se můžu dál dívat od začátku, ale jelikož se dívám na notebooku, tak dám teď prostor jiným seriálům a telenovelám. Ještě 60 cílů.

Edit - 5. 4. 2018: Včera jsem se dívala do učebnice a pracovního sešitu z angličtiny, a zjistila jsem, že tomu mnohem líp rozumím než ve škole. Ve druháku jsme totiž načli učebnice, které jsme pak s novou učitelkou nepoužívali, tak si to asi zkusím sama projít. Jen musím někde sehnat poslech. :D A taky bych si ráda poslechla všechny předchozí poslechy, abych zjistila, že líp rozumím, protože jsem celou dobu neuměla angličtinu poslouchat - v duchu jsem si to překládala a pak jsem nevěděla, o čem to bylo. Se seriálama jsem se s anglickýma titulkama naučila víc vnímat, co říkají a nepřekládat si to. Prostě rozumět. Přepnout mozek do angličtiny. Je to jednodušší, než si člověk ze začátku myslí.
Zítra jdu na pohovor do notářské kanceláře. Musím se víc snažit než na tom minulém pohovoru. V tom právním prostředí bych byla raději než v nějaké firmě, co vyrábí zbytečnosti. Nevím, čím to je, ale příčí se mi být v nějaké firmě, co něco vyrábí. Potřebuju dělat něco, co dává smysl. A nejlépe aby to bylo spojeno s psaním všemi deseti. Navíc když jsem byla u Probační a mediační služby, tak bych ráda pokračovala v něčem podobném.

Edit - 6. 4. 2018: V březnu jsem měla jen 24 banánů. Nechápu, proč se lidi diví. Vždyť stejně tak se můžu divit, že ostatní jí každej den k snídani a svačině rohlíky.
Dnes jsem byla na pohovoru. V Brně. Přišlo mi to lepší než minule a odcházela jsem s dobrou náladou. Zkoušeli si mě i ze psaní. Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc. Ale pak jsem blbě napsala "poměnky", v ten moment jsem si nebyla jistá. Teď už budu. Nechápu, jak jsem to mohla dopustit! Byla jsem i v kočičí kavárně Mňau Café. Napsala jsem pár slov na "zeď bláznovství". A koupila jsem si časopis za dvacet kč, ve kterém byla moje oblíbená raw tyčinka, která obvykle stojí od 25 kč do 30. Časopisu se určitě zvýší prodej, alespoň pro tento měsíc. :D Ale tyčinka měla nějakou divnou chuť. Co taky čekat v trafice. Kdoví, jak to bylo uskladněno mezi tabákovými výrobky. I když je to v obalu...
Objevila jsem v knihkupectví knížku Felix the railway cat. Českej název jsem zapomněla. Je to o nádražním kocourovi. Chci si to přečíst v angličtině, až se k tomu někdy dostanu. Myslím, že to bude čtivé.
V sekáči se mi líbila jedna bunda, co bych mohla nosit na jaře nebo na podzim, jenže tam všechno měli za 99 Kč a já jsem s sebou měla jen stovku - přesněji polovinu z toho, protože něco mi muselo zůstat i na cestu a na nákup.

Edit - 8. 4. 2018: Měla bych se na tu finštinu podívat. Sice se do konce výzvy nedostanu do dvacáté lekce, ale neměla bych ju mít odloženou na stole někde bokem. Nejdřív si ale musím uklidit, protože prostředí má taky vliv na učení. Škoda, že finština není na duolingo nebo na memrise! Hlavně že je tam čeština...
Pustila jsem se do úklidu. Vyprázdnila jsem si přeplněné šuplíky, teď se to válí po zemi a musím si je nějak uspořádat a ty věci protřídit - papírky, účtenky, zbytečnosti. Potom uklidím skříňku, pak velkej stůl, pak na stolech a pak vysaju prach. A pak se mi hezky budou učit jazyky. Hlavně na finštinu potřebuju prostor, když se učím z učebnice a píšu si to do sešitu. U angličtiny si píšu jen poznámky z videí. Na papírky. Měla bych si na to založit speciální sešit. Jenže mám samé nelinkované. Sice jsem si nějakej linkovanej koupila, ale už si nepamatuju na co. :D Nedávno jsem našla tři velké nelinkované! Ty jsem ještě kupovala do školy! Joo, a taky bych si měla uklidit v úložným prostoru postele! Nechci tam mít nic. Maximálně jeden spacák, kterej nepoužívám.

Edit - 9. 4. 2018: Bojím se, že mě v té notářské kanceláři nepřijmou (jak jsem byla v pátek)! Ale rozhodně ten pohovor byl lepší než ten předtím. Nevím proč, ale mám radši, když jsou na pohovoru starší lidi než vrstevníci. V kolektivu mladých lidí bych se asi necítila dobře. :D Sice si mě vyzkoušeli z psaní, nadiktovali mi i známou větu "Sveřepí šakali...", ale ta je tak známá, že v ní nejde udělat chybu, ne? Jenže já jsem pak napsala "poměnky"! Jak to slovo nikde nepíšu, tak jsem zpanikařila a N jsem smazala. Teď si to o to budu líp pamatovat. Chybami se člověk učí. Sice jsem to psala blbě určitě i v diktátech na ZŠ, ale tam to člověk nevnímá tak monstrózně, aby se poučil ze všech chyb. Jen doufám, že si mě nikdo negooglí a nehledá na FB - profilovka s paroháčem... :D Proč mi radši nenadiktovali větu se slovem "Zapomněli/y"? A ještě horší je, že když člověk špatně artikuluje, tak mu ani nerozumím, tak se bojím, že kdyby mě přijali a já bych zapisovala nějaké jednání, tak bych nestíhala vnímat, co říkají. U soudu se to aspoň nahrává.
V pátek mám jít na další pohovor. Zas do Brna. Pátek třináctýho. Můj oblíbenej den.

Edit - 10, 4. 2018: Pokračuju v úklidu. Jenže to budu muset urychlit, protože mi dnes babka řekla, že se NĚKDY soused přijde podívat na TV, jak to mám připojeno, takže musím udělat jen optickej úklid - naházet binec někam, kde nebude vidět. Protože takový můj úklid může trvat měsíc. A já tu chci mít pořádek, ne uklizeno. V tom je rozdíl. Na papíry, co mám na poznámkky, jsem si přinesla krabici, takže jsem uvolnila další místo na knížky. A knížky zas uvolní místo na něco dalšího. Třeba sudoku. Vyčistila jsem od prachu tiskárny, TV, stůl. Zítra budu pokračovat s dalším stolem a skříňkou. A pak bych měla ještě začít uklízet ve vedlejší místnosti, která slouží jako skladiště. Tam je totální bordel, že nevím, kam to všechno dám. :D A babka nechce, aby něco bylo na zemi... A stejně tu mám i binec po tom úklidu. Na stole kolem notebooku je chaos, i když jsem uklidila. Jenže stůl byl kdysi nabarven bílou barvou, a já jsem to počmárala a celkově to je nějaké flekaté, a u okraje je ta barva odškrabaná (nůžkama) (to chci někdy odškrabat ze zbytku stolu, ale musím postupně, abych se neudusila), takže to chci nechat zakryté, ale ubrus tu nechci.

Edit - 11. 4. 2018: Perkele! Tarja a Stratovarius budou 21. 10. v Praze! A já jsem se to dozvěděla až večer! Obvykle to vím mezi prvními. Bez FB se snad nedá žít. Jak člověk nechodí na FB, je neinformován o důležitých událostech!
Ozvali se mi z toho minulého pohovoru - nevybrali mě! Jejich smůla. :D Ale moje taky. :( Snad ty další budou lepší a lepší.
Uklidila jsem si na malém stolu, ale zase mám binec na těch dalších dvou. No, ono to bude možná kabelama od repráků a tím, jak je ten jeden stůl hnusnej. Musím to uspořádat jinak, aby to vypadalo prostorněji. A z tiskárny bych měla přesunout jednu složku a krabičku a papíry. A až budou stoly prostornější, můžu se pustit do skříňky.

Edit - 12. 4. 2018: Včera jsem byla v kavárně, kde byl koberec, ze kterýho jsem se dusila, a dnes se zase dusím. Úklid je zas narušen. Je taky možné, že se dusím i z vysavače.

Edit - 15. 4. 2018: 4 kliky.

Edit - 16. 4. 2018: 4 kliky. Chvíli jsem venku okopávala.

Edit - 17. 4. 2018: Dokončila jsem okopávání. Roztrhla jsem si puchýř. Dlouho jsem nedělala kliky. Nechci to nějak přehánět kvůli krční páteři.

Edit - 18. 4. 2018: Sakra, za duben mám zatím jen jeden článek!

Edit - 19. 4. 2018: V pondělí mám jít na pohovor. Grafik! To bude ostuda! :D Kdybych tak víc procvičovala vektory... Jenže bitmapová grafika je mi bližší.

Edit - 21. 4. 2018: Zvládla jsem jeden díl Once Upon A Time bez titulků! Nemůžu to započítat do cíle č. 9., ale je to na dobré cestě.

Edit - 23. 4. 2018: Byla jsem na pohovoru na grafika a tentokrát to bylo lepší než v 2015, kdy jsem obrázky obkreslovala ručně. Teď jsem použila trasování a bylo to hned, jen jsem ještě musela doladit pár detailů. A hrozně jsem se zdržela u fontů, tak jsem to nestihla celé. Ale prej to nevypadalo, že by tam něco bylo špatně. A hledají tři lidi, takže je větší šance. Jen se tak trochu děsím být v místnosti s hromadou dalších grafiků. :D A že v zimě by se nevětralo. Uvidím, jak to dopadne. A pracovní doba je pružná.

Edit - 25. 4. 2018: Vyšlo to! Přijali mě! A udělala jsem pro 101 cílů rubriku zvlášť. Odkazy z horního boxu jsem přesunula dolů.

Edit - 27. 4. 2018: Nastupuju 9. května jako grafik. Snad do té doby stihnu vstupní prohlídku. Brrr. Ale nevím, jak potom stihnu jít na pracák, když smlouvu podepisuju v den nástupu. Už jsem si tam i něco vyzkoušela, tak snad něco nepokazím.

Edit - 29. 4. 2018: Sakra, zase mi nevychází cíl č. 11.

V dubnu jsem snědla 51 banánů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Raja Luthriela | Web | 22. května 2018 v 11:11 | Reagovat

Já bych asi nedokázala dodržet tolik cílů najednou. Některé si ale dávám jenom v duchu. Tak dva tři. Víc ne. To by mě stresovalo.

2 Zdebra | Web | 22. května 2018 v 20:42 | Reagovat

[1]: Chápu. Ale není to nijak stresující. Jsou to cíle, které se můžou splnit, ale taky nemusí. Není to nic, že by se člověk hnal za tím, aby toho stihl co nejvíc. Každý si může určit své vlastní cíle, a každý usoudí, co je schopen a ochoten splnit. Ale s odstupem času si říkám, že bych některé cíle změnila. Když se to ale sepíše, má člověk aspoň přehled, co by chtěl splnit. V duchu se to snadno může zapomenout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Doporučuji:
_____________________________________________________________________________