Žvástovní články 2012

Další dobrodružství...

18. března 2013 v 11:32 | Zdebra
Zatímco si stahuju poslední díl Once Upon a Time, tak napíšu článek. Shrnutí týdne počká na zítra nebo na večer. Opět jsem byla v Brně a přihodilo se mi něco strašného. Zas nějakej zážitek... tentokrát u bankomatu.

Poprvé v divadle mimo školu

13. března 2013 v 22:26 | Zdebra
Úvod článků mi vždycky dělá problém. Někdy to mám v hlavě hned, ale pak to zapomenu a někdy ani nevím, jak začít. Tento článek je takovej obyčejnej deníčkovej, takže to není žádná recenze. A jak si tak nemůžu najít začátek článku, tak se občas rozčílím, že napíšu "jfůdklsS" nebo "aůlsdkfjaůlsdkjfaůldkfjaůldkfjaůdjkfaůsdjkf", až si můžete všimnout, že u druhé varianty se většinou písmena skoro opakují v podobném pořadí. Hlavně samohlásky. Ale zpátky na zem. Teď jsem určitě odradila několik čtenářů...

Už mě to nebaví...

23. února 2013 v 11:01 | Zdebra
Spokojeně se vzbudím, spokojeně vstanu, a ještě spokojenější jsem, když vidím, kolik je venku sněhu. Otevřu okno, odhrnu sníh z místa, kde sýkorky mají slunečnici, udělám ze sněhu kolem toho takovou ohrádku, umyju si ruce sněhem. Jdu do kuchyně a tam mi všechnu dobrou náladu zkazí babka, která zas fňuká. A teď se směje. Ale já mám zas náladu v mínusu.

Dreaming...

27. ledna 2013 v 17:21 | Zdebra
Už pár dní se chystám napsat článek, ale opět vždycky zapomenu, co jsem chtěla napsat. Mám na papíře pár poznámek na zítřejší shrnutí, tak to bych asi neměla prozrazovat, abych všude pořád nepsala to samý. A nebo že bych to napsala a pak by to bylo jen shrnuto pár slovech? Nevím.

Sataa lunta!

23. prosince 2012 v 13:30 | Zdebra
To se dalo čekat, že nebudu vědět, jak ten článek začít. Konečně se vrátil sníh! Všude je bílo, až jsem z toho ráno oslepla. Teď se dívám na Sám doma. Jsem si vzpomněla, jak jsme se na to dívali ve školce. A potom se budu dívat na Mr. Beana. Na nově bude vánoční díl a na primě film. A k tomu pojídám salmiakki, když trvanlivost je do konce měsíce. Tak jsem si je šetřila, až je nestíhám jíst.

V pátek jsem byla na slučáku. V té restauraci byl na zdi pěknej obrázek majáku (když je to restaurace U Piráta) a ještě tam byl namalovanej sloupek pro lampu a nahoře bylo normální živé světlo, že to vypadalo jako by to byla opravdová lampa. Dala jsem si nejdřív čaj, abych se zahřála a pak pivo. A potom mi venku nebyla taková zima. A stal se zázrak! Nesmrkala jsem krev, i když vedle mě seděli kuřáci! Asi tam je dobrá klimatizace nebo jsem seděla na dobrým místě. Ale načuchla jsem, že jsem si musela doma umýt hlavu. Jenže jsem se radši měla vysprchovat, protože jsem načichla celá. Fuj.

Jazykový koutek

19. prosince 2012 v 18:35 | Zdebra
A zas nevím, co všechno jsem chtěla napsat. Vždycky si v hlavě říkám "jo, to bych mohla napsat na blog", ale pak už nevím, co to bylo. A pak jen půl hodiny hledím a nemůžu si vzpomenout. Pak nakonec přece jen něco napíšu, ale stejně to není ono. A už ten úvod odradí lidi to číst, protože si myslí, že takovej je celej článek. Ale není. Většinou v každým odstavci totiž píšu o něčem jiném. Někdy to na sebe nějak navazuje. Tak jsem zvědavá, kam mě tentokrát dovedou myšlenkové pochody...

Time to say something

15. prosince 2012 v 19:43 | Zdebra
A zase sedím a hledím do zdi s rukama položenýma na písmenech A, S, D, F, J, K, L, Ů... Snad mi ta předchozí věta nějak pomůže se rozběhnout v psaní. Vždycky mám chuť něco napsat, ale než se mi stihne načíst administrace, tak nejsem schopná zformulovat myšlenky a pocity do nějakých smysluplných vět, takže to pak vypadá, že melu žvásty.

Vykecávací článek na zabití nudy

2. prosince 2012 v 19:07 | Zdebra
Potřebuju se vypsat, ale nejde to. Nevím, co psát. Neumím přenést myšlenky na papír... ehm... do textu. Do nehmatatelna. Hm, super začátek článku, ve kterém nikdo neví, o co jde. Ale to je jedno, potřebuju se vypsat. Třeba se mi zlepší nálada. Mám období dlouhatánské a obrovitánské nudné nudy! Nudy, kdy vás nic nebaví a nic se vám nechce. A přitom byste toho chtěli dělat tolik...

Tarjuš má Tarjátko

29. listopadu 2012 v 10:44 | Zdebra
Tak... napsala bych jednu větu, ale to by nebyl článek. To by byl status nebo tweet.

Deset minut tu sedím, hledím a poslouchám vánoční Tarju. Zajímalo by mě, co rodinka Turunen Cabuli poslouchá o Vánocích. A nebo že by měli domácí koncert? Proč rodinka? Protože se rozrostli. Tarja má nejspíš Tarjátko. Obdivuju ju, že to dokázala ututlat. A přitom mě to v lednu napadlo! Jen mi nedošlo, že by to mohla být pravda. A taky mě to napadlo na jaře, když měla turné v Jižní Americe a byla nějaká vyvinutější a zaoblenější. A pak dlouho nebyla na očích. A pak se objevila až někdy na podzim. Mohli bysme ju někdy potkat s kočárkem. Třeba ve Zlíně by to bylo pravděpodobnější než v Praze, když ve Zlíně má koncert čtvrtýho a šestýho dubna. A nebo že by i v Německu?

11. 11.

11. listopadu 2012 v 18:03 | Zdebra
Než se mi načetl blog.cz a administrace, tak jsem do té doby zapomněla, co všechno jsem chtěla napsat. Jako vždycky. Odpoledne to samý, ale zavřela jsem to. Nejdřív jsem si řekla, že bych si mohla zapsat, jak to vypadá u mě na last.fm, ale to nechám na jindy. Potom jsem si řekla, že bych se mohla podělit s nějakými mými oblíbenými skladbami, ale těch je tolik, že by se ten článek dlouho načítal. Aspoň mně by se to dlouho načítalo.
 
 

Reklama

Doporučuji:
_____________________________________________________________________________